Memoriál Břéti Hampla

V sobotu 12. února byli skauti a skautky už od rána na nohou. Konal se totiž již 20. ročník Memoriálu Břéti Hampla v České Třebové.

My skautky jsme startovaly v 9:30, skauti v 11:00. Na začátku byl jako obvykle nástup, na kterém si hlídky vylosovaly číslo (podle velikosti čísla následovala lanová dráha nebo start). My jsme měly to štěstí (nebo smůlu), že jsme šly nejprve na lanovou dráhu, kde nás čekalo několik překážek (mimo jiné i klasický kříž). Potom jsme jako vždy šly na start, kde jsme vyluštily krátkou zprávu v morseovce, ukázaly vybavení a dostaly mapu. Odteď měli všichni 195 minut (3 h a 15 min) na proběhnutí celé trasy. Háček byl v tom, že na první stanoviště museli všichni jít na asi nejvzdálenější pětku (uzlování). Naše hlídka č. 11 sice chvíli bloudila, ale stanoviště jsme zdárně našly. Sice  jsme neuvázaly všechny, ale aspoň něco. Dál naše kroky vedly na stanoviště č. 10 (výlet). Tady jsme měly za úkol dojet z Pardubic do České Třebové a málem jsme získaly plný počet bodů! Odsud jsme chtěly jít na na čtyřku (kovovou dráhu), ale po dlouhém bloudění jsme ji stejně nenašly. Vydaly jsme se tedy zpět a pokračovaly jsme na stanoviště 2 (překvapení vedoucího), což byla provázková dráha, kterou jsme měly projít s pingpongovým míčkem na lžíci. Na č. 3 jsme sice původně nechtěly, ale jelikož odsud bylo hodně blízko, rozhodly jsme se to přes naši časovou tíseň risknout. Bylo to sice hodně do kopce, ale myslím, že se nám to celkem vyplatilo. Odsud jsme měly možnost jít i na čtyřku, ale protože jsme měly opravdu málo času, domluvily jsme se, že ji vynecháme. Pokračovaly jsme tedy na 1 (házení kroužkem na cíl). Poté jsme se již značně unavené vyšplhaly do dalšího kopce ke stanovišti číslo 6. Byla tu celkem dlouhá fronta, a tak jsme si mohly odpočinout. Po splnění úkolu (hmatání v pytli a hádaní co to asi je), jsme zamířily ke stanovišti 7, které jsme málem nenašly. Tady čekalo ještě mnohem více hlídek. Alespoň jsme měly čas sesbírat chrundí na vaření vody na 8. Taky jsme si mohly popovídat s kluky z Dobrouče, jak probíhal závod u nich, jelikož jsme se potkali. Když se na nás po asi 42 minutách dostala řada, měly jsme za úkol přidat ke kůžím rohy, parohy, nebo zuby a zvíře pojmenovat. Potom jsme spěchaly z kopce dolů k ohňům. Zdárně jsme vodu uvařily během 9 minut a upalovaly jsme k 9 (poznávání stromů podle plodů). To bylo naše poslední stanoviště. Rychle jsme seběhly z kopce k chatě a šly jsme se nahlásit. Po takovém namáhavém výkonu jsme se nadlábly výborným bramborovým gulášem a zaslouženě odpočívaly a sdělovaly si dojmy s druhou dívčí hlídkou vypravenou z Dobrouče.

Poté následovalo vyhlášení výsledků skautek. Bohužel obě naše hlídky byly diskvalifikovány, protože jsme vynechaly některá stanoviště a dost možná i nestihly časový limit. Kdybychom ovšem soudili jen podle bodů, skončily by naše hlídky na 5. a 10. místě. Skautům se dařilo o mnoho víc. Vyhráli totiž 2. místo! Určitě si zaslouží gratulaci.

A kdo se vydal změřit své síly s hlídkami z okolí? Ze skautek to byly: Maruška Křivohlávková (Potík), Lucka Kapounová (Růvy) a Majča Kovářová; Janinka Macková (Caky), Štěpánka Nováková (Kapůtos) a s nimi skautka z České Třebové. Za skauty byli vysláni Honza Gabris, Petr Kapoun (Rychlík) a Lukáš Skalický + náhradník Lukáš Brandejs (Tučňák). Jako doprovod jeli Kristýna Nováková (Klíště), Eliška Kapounová (Rozmarýnek), Marek Skalický, Filip Skalický (Fido), Kuba Maixner (Maik) a Kuba Pecháček (Tobola).

Fotky z MBH najdete tady.