[mi:t‘ ti:m]

Nejen malé děti si zaslouží a potřebují prožít nějaký ten čas naplněný zábavou či třeba i zamyšlením se svými vrstevníky. To si uvědomila Anežka J., jež si vzala na pomoc Madlenku K., a spolu všem stávajícím + novým táborovým vedoucím uchystaly parádní víkend s programem na míru.

 

Páteční večer, tedy tomu, kdo přišel, začal řešením záludné otázky „proč se Šmudla počůral?“, která by účastníkům určitě jinak nedala spát. Když tedy doplnili do svých mozků tuto informaci (což vyžadovalo fůru běhání), nedala jim spát další záležitost. Pohodlně si posedolehali na matračkové letiště a poslechli si, co všechno se může, má a skrývá za slůvky [mi:t ti:m]. Následovala přednáška na téma „komunikace“, která byla vážně „jako“ od učitelky! Doplněna byla modelovými ukázkami z filmů, což bylo obecenstvem hodnoceno velice kladně.

 

Protože však i sebevíce zajímavé vyučování je stále vyučováním, pročež stojí nějaké to úsilí, další bod programu byla všemi vítaná večeře. Nebyla by to akce pro vedoucí, kdyby neměla dva chody. Nejdřív byly všechny žaludky navnaděny podomácku skvěle ukuchtěnou pizzou, za kterou byly po vyřešení logické hádanky jícnem poslány i poklubovnovsku dělané toasty.

 

Aby neměla naplněná břicha tolik práce s rozmělňováním pokrmů, byl přijat návrh Máry S. na noční fotbal. Ten se neobešel bez osvětlení vysoce výkonnou baterkou dodávanou firmou Tobi a stál skutečně za to! Již při opouštění hřiště byla na všech jasně viditelná únava a teplo sálající z kamen spolu s pohledem na líně ležící matrace daly jen za pravdu tomu, že následující cesta bude pokračovat do říše snů.

 

Ráno přineslo Máňu S. a Máňa S. přinesla rohlíky. Rohlíky přinesly sílu na další věc, co byla v plánu. Tou byla debata o roli každého jednotlivce v jakémkoliv týmu a o táboře, který nás za ne až zas tak dlouho čeká. To uteklo jako týden po výplatě, ani se nikdo nenadál a již bylo třeba připravit oběd a uklidit. Se spolknutím posledního sousta a umytím posledního kousku nádobí byla akce ukončena.

 

Pozvání přijalo 8 statečných. Odměnou někomu mohl být brouk do hlavy, někomu vegetariánský toast jedený pod stolem, někomu únava na celou sobotu … Ale co si odnesl zaručeně každý, je parádní zážitek, nějaké to vzdělání, hromadu legrace a vědomí, že je v jednom safra dobrém týmu!

 

Fotky jsou k podívání zde.