Skautský ples 007

Tento den, tedy 24.11 2007, byl pro lidstvo v mnoha ohledech zásadním zlomem. V pražské T-mobile Aréně koncertoval DJ Tiësto, na blogísku Marťulilililililinky se konal srazíček fšech, gdo upe mocky lafíkujou Vojtu Kotka, na pánských záchodcích Hlavního nádraží v Brně zcela nečekaně vyhlásili stav toalet-papírové nouze, za záhadných okolností se objevila závěť světoznámého malíře a filozofa Horsta Mouchy (úmrtí: 4.7.07, příčina: kroupy). Jo, taky byl nějakej skautskej ples, nebo co…

Celé to vypuklo v 19:00 v sále Lidového domu, kdy se začaly scházet první houfy lidí. Asi o hodinu později se na pódiu ukázal úžasně sladěný mladý pár, kterýžto měl za úkol oficiálně prohlásit ples za zahájený a uvést skupinu Barel Rock, protože právě libé tóny linoucí se z nástrojů a ústních dutin členů této kapely nás měly doprovázet (a také doprovázely) po celý večer. Následovalo dynamické předtančení v podání dívčího tanečního seskupení z lanškrounského DDM, které všechny přítomné příjemně naladilo. Zábava se začala pomalu rozjíždět, ve výčepu se tvořily permanentní fronty na extrémně levný alkohol, na parket vyráželo čím dál víc odvážlivců a nejen sympatičtí mladíci podléhali kouzlu našich sličných asistentek a v hojném množství od nich kupovali tombolové losy. Postupem času veselých a tančících lidí přibývalo, losů ubývalo a kapela přitvrdila. Po půl jedenácté se kolem stolu s tombolou vytvořila neprostupná bariéra tvořená masami lidských těl, což signalizovalo, že se začaly vydávat ceny za výherní losy. Jako zázrakem nenásledovalo žádné „faux paux“ , kdy by se někdo horlivě dožadoval své tlačenky (nebo jiného předmětu), která během večera záhadně zmizela. Po excelentním výkonu děvčat vydávajících tombolu se osazenstvo sálu znovu ponořilo do víru tance a další zábavy. Když ale odbila půlnoc, bim bam bom, ruch v sále utichl a ve vzduchu bylo cítit napětí. To se totiž začla hrát Popoluška – tož divadlelní hra humoru a ponaučení plna. A pak, pak už nic nestálo v cestě všeobecnému skákání, skotačení, křepčení, vyhazování nohama, divokému zmítání se v chumlu končetin a popíjení až do ranních hodin. Kapela to „zabalila“ něco po půl třetí, což ale neznamenalo konec hudebního doprovodu. Někteří nadšenci Barel Rock hravě zastoupili vlastním pěním a dalšími zvuky. To už byli i ti zbylí tak mimo, že se dali do úklidu, byť jen zevrubného, a následně v nepravidelných časových intervalech po dvojicích, trojicích či větších skupinách opouštěli sál a vydali se vstříc svým domovům. Teda asi, u skautů nikdy nevíte!